Fyzioterapie a prevence
22.09.2021
Proč bychom se měli zajímat o to, jakým způsobem se pohybujeme?
V rámci terapií neustále ladíme nastavení těla, postupně se dostáváme do detailů a stále lepšího provedení pozic a dynamických přechodů mezi nimi.
Učíme se znovu pohybovat správně, kopírujeme tak v podstatě pohyb dítěte během zhruba prvního roku a půl života. Protože takový pohyb je pro nás přirozený.
Během života se však naše pohybové programy mění z mnoha důvodů. Vliv může mít například nedostatek pohybu, sedavý způsob života, nedostatečná nebo žádná kompenzace jednostranných aktivit, úrazy, psychosomatika apod.
Naším úkolem je tedy začít vnímat své tělo, znovu nalézt zapomenuté pohybové vzory a postupně je zautomatizovat.
V rámci vyšetření nalézáme mnoho funkčních poruch, které mohou mít vliv na vznik poruch strukturálních. Jednoduše řečeno, pokud dlouhodobě své klouby zatěžujeme ve špatném nastavení ať už staticky nebo během pohybu a svaly spolu nepracují v souhře, může se v těchto kloubech dříve objevit degenerativní proces. Takovým příkladem je třeba artróza, která je přirozenou součástí stárnutí, ale pokud své klouby využíváme ekonomicky, přichází mnohem později a my se můžeme do vysokého věku pohybovat bez větších obtíží.