Pohybem se inspirujme u dětí

Všimli jste si někdy, jakým způsobem se pohybují malé děti?

Při hraní sedí v hlubokém dřepu, pokud si podávají hračku ze země, pohyb vychází z kyčlí, nikoli zad. Jsou neustále v pohybu. A ruku na srdce, jak často v dospělosti sedíme v hlubokém dřepu?

V ranném dětství jsme se také takto pohybovali, ale během života nevědomky vlivem okolností o tuto schopnost přicházíme a je to škoda. Čím dříve si toto uvědomíme, tím dříve s tím můžeme něco udělat. Nikdy není pozdě a ráda vám s tím pomohu.

Děti se neohýbají v bedrech, to se učí až od nás dospělých. Proto, když v ordinaci fyzioterapeuta slyšíte, jak byste se měli pohybovat, aby vás záda nebolela, není to jen režim, protože máte bolesti, ale vracíte se k tomu, co pro vás bylo již od malička přirozené.

Pokud pohyb vychází z kyčlí, nejen, že šetříme záda, ale lépe se nám zapojí břicho a hýždě. Posilujeme tak v každém pohybu během dne.

Důležité je také zmínit, že děti nás zrcadlí. Nejen naše návyky, chování nebo emoční reakce. Ale také náš pohyb Takže pokud vám chybí motivace, jsou to právě ony, kvůli kterým bychom se měli zamyslet, jak své tělo používáme.